Básníkovi slzy
Slza vína ve sklenici
pláče samou samotou
poslední ji teplo dlaně
vnese ve rty s lakotou
Číše už se naplňuje
suché rety čekají
na polibky rudé vášně
na dně džbánku čekají
Staré víno lehká mysl
hlava kdesi v oblacích
přání naděj sny i touha
hlava se mu potácí
Mladík sedí na zahrádce
čeká až se dopije
k dluhům k básni k věčné lásce
která nikdy nepřijde
(2004)
A první a poslední
První a poslední umírá naděje
první a poslední Amorův šíp
první a poslední kam se jen poděje
první a poslední kdo to ví líp
První je polibek první je láska
první je zármutek první je sázka
první je vítání pohledu touha
první je objetí mladých dvou pouta
První a poslední všude jsme byli
první a poslední čeká nás cesta
první a poslední řekneme kdyby
první a poslední jsi jedna ze sta
Poslední polibek poslední láska
poslední zármutek poslední sázka
poslední loučení poslední touha
poslední objetí rezavá pouta
(2005)
Z nebe
Z nebe se snesla na okraj lístku
po dlouhém pádu tříští se hned
pro ní je něha lékem co nemám
jak rád bych ji ze země zved
Však jak mám uchopit třpytivý smutek
jak jej mám poskládat v zářící květ
pohladit co hloupě jsem ztratil
kde najdu kouzlo co otočí svět
V mech se již vpila není zde třpytu
zůstala mlha co halí vše kol
zahalí tváře schová tak slzy
láska již odešla a zůstal jen bol
(2009, Praha)
Genius tremens
Praha již ztratila genia locci
však žije tu génius divného mravu
táhne mne za láskou únavnou nocí
ráno mě zanechá v podivném stavu
Paměť jsem ztratil v té noční pitce
s penězi všemi i důstojnost svou
podivná pachuť duní mi v lebce
tak trestá genuis troufalost mou
Modré je nebe a zpěv ptáků hraje
trýzní mou duši nádherou tou
v srdci mám bolest láska tu taje
osud mi přichystal náladu zlou
Já opilec ležím na zemi hluše
doktor se sklání nad schránou mou
nechte si léky odvětím suše
chtěl jsem jen na chvíli zapomenout
Bílé jsou kachle chybí mi nebe
skřípot kol kriplkár nahradil zpěv
prý nemoc mám delirium tremens
myšák mě pozdravil úklonou hned
Snad jednou se ten myšák malý
promění v bílé holubice let
a já vyléčen z Genia Tremens
za Prahou utrhnu lásky květ
(2009, Praha)
Budoucnosti
Ty děvko našich životů
v které ruce držíš revolver
kolik jich máš? jako kočka?
devět je těch smrtících děr
Jsi černá a přes cestu běžíš
přes přechod ne není to
křižovatka
jsi čtyřnohé nic a ne Ježíš
jsi jen z hloupého snu
jinovatka
Jak Jidáš počítáš do třiceti
pak vše prodáš a máš
svůj zisk
rozdíl je devět ostatní musí hústi
zítra nás mohou popravit
Budeš mým Pilátem a já
Tvým Daliborem
a kdo je vinen hází kamením
Ty a já nikdy nenastanem
zůstanem navždy v objetí
(25. července 2020, Ohrazenice)